Účetnictví a daně ve svěřenském fondu

Svěřenský fond se dostal do povědomí široké veřejnosti po novele občanského zákoníku, která byla schválena v březnu 2012 a nabyla účinnosti 1. 1. 2014.

Bezpodmínečně s touto novelou musely být novelizovány i daňové předpisy, které umožňují bezproblémové zavedení institutu svěřeneckého fondu do právního řádu. Bez novelizace daňových zákonů, by mimo jiné mohlo docházet k daňovým únikům. 

Přestože svěřenský fond není fyzickou nebo právnickou osobou, svěřenské fondy nejsou osvobozeny od nutnosti vedení účetnictví. Podle zákona o účetnictví je svěřenský fond považován za účetní jednotku a má povinnost vést účetnictví.  Podle § 1 odst. 2 písm. i) a je povinen vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku (Ust. § 4 odst. 1 ZÚ). Mnoho fondů však bude oprávněno podle § 9 odst. 4 ÚčtZ vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Zvláště rozsáhlé fondy však mohou naplnit i podmínky povinného auditu podle § 20 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. a) ÚčtZ.

Za vedení účetnictví odpovídá podle § 4a odst. 1 téhož zákona svěřenský správce, je-li jich více, pak všichni společně a nerozdílně. Jelikož je tedy svěřenský fond poplatníkem, který vede účetnictví, zjišťuje se základ daně z výsledku hospodaření, zisku nebo ztráty.

Účtování může ale uplatnit buď v kalendářním, nebo hospodářském roce.

Daňové aspekty svěřenského fondu

Svěřenský fond je poplatníkem daně z příjmů právnických osob a má povinnost se registrovat k dani a podávat daňové přiznání. 

Svěřenský fond je rovněž poplatníkem

 

Pro účely daně z přidané hodnoty se na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu. Svěřenský fond tak bude osobou povinnou k dani z přidané hodnoty, jestliže naplní definici této osoby stanovenou v ustanovení § 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH), tedy bude samostatně uskutečňovat ekonomickou činnost.

Registrace svěřenského fondu k daním

Daňové předpisy upravují povinnost daňového subjektu registrovat se k daním, jichž je poplatníkem. Tuto povinnost ukládá nejobecněji § 125 Daňového řádu, podrobněji pak jednotlivé daňové zákony. Správce daně následně rozhodne podle § 129 Daňového řádu, přičemž svěřenskému fondu přidělí daňové identifikační číslo.

Procesně právní subjektivita

Místně příslušným správcem daně pro svěřenské fondy je Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 7. Pokud předloží daňový subjekt podání k jinému správci daně, ten ho postoupí Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.

Výjimkou je daň z nemovitých věcí, u níž o místní příslušnosti rozhoduje umístění nemovitosti. 

Daňové povinnosti při vzniku fondu

K samotnému vzniku svěřenského fondu se váže povinnost fondu registrovat se jako poplatník daně z příjmů právnických osob. Tuto přihlášku k registraci je svěřenský správce povinen podat u příslušného správce daně (u Finančního úřadu hlavního města Prahy) do 15 dnů od svého vzniku (Ust. § 39a odst. 1 ZDP). Přihlášku k registraci lze podat pouze na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.

Co je vhodné nastudovat k problematice svěřenského fondu?

Tato problematika ovšem přesahuje rozsah tohoto článku. Máte zájem dozvědět se více nejen o účetnictví a zdanění svěřenského fondu? Výše uvedené problematice a mnoho dalšího o svěřenských fondech se dozvíte v online kurzu, součástí kterého jsou navíc bezplatné konzultační hodiny.

Chcete se o svěřenských fondech vědět více?
Využijte první hodinovou konzultaci zdarma.
Konzultace může proběhnout osobně nebo telefonicky.
Kontaktujte nás na +420 770 620 620 nebo zde.